středa 11. října 2017

DÁN Dominik

je pseudonym autora najúspešnejších slovenských detektívnych románov. Ide o kriminalistu, ktorého identitu pozná len najbližšia rodina, vydavateľ a jeho kolegovia. Úspešne si ju stráži aj z profesionálnych dôvodov. Hoci je jeho dielo monotematické a prípady vždy riešia detektívi z oddelenia vrážd policajného zboru Nášho mesta, každá kniha je špecifická, písaná z iného uhlu pohľadu a prípady sa odohrávajú v rôznych časových obdobiach. Čitatelia sú zvyknutí na prídel "dánoviek" dvakrát ročne. Autor spolupracoval aj na scenáry seriálu Kriminálka Staré mesto a jeho román Červený kapitán bol nedávno sfilmovaný. Autor vo svojich knihách rieši kriminálne prípady, ktoré sa stali v tzv. "Našom meste". Toto mesto nie je nikde konkrétne pomenované, no v románoch Červený kapitán a Hriech náš každodenný sa spomína Petržalka ako časť "Nášho mesta". Hoci je jeho dielo monotematické a tieto prípady vždy riešia detektívi z oddelenia vrážd policajného zboru Nášho mesta, každá kniha je špecifická a písaná z iného uhlu pohľadu. Autor nepoužíva rovnakú šablónu a preto sú vždy prekvapivé a ťažko sa dá dopredu očakávať, kam bude príbeh smerovať.
(text je z internetu)

Krev není voda
Žádný rok v Krauzově krátké detektivní kariéře nebyl tak těžký jako rok 1992. Bezpečnostní analytici tvrdili, že na vině byla neuvážená porevoluční totální amnestie, protože vylidnila věznice a zalidnila ulice násilím. Krauz a jeho kolegové tenkrát nedbali bezpečnostních analýz, oni měli vlastní práce nad hlavu. Ve stínu bouřlivých událostí byl celkem nenápadně a bez povšimnutí spáchán poslední federální zločin, který mohlo Krauzovo oddělení vražd legálně vyšetřovat – poté si slovenští a čeští policisté hráli už každý na vlastním písečku. Tento zločin se odehrál tak nenápadně, že si ho sotvakdo povšiml a málem zapadl prachem, leč i když nebyl bůhvíjak bestiální ani příliš komplikovaný, bylo by škoda ho pominout, protože byl pěkný – pokud se ovšem dá něco takového říct o upálení mladé ženy a jejího dítěte.
(text je z internetu)

MacDonaldová Ann-Marie

je kanadská spisovatelka a herečka žijící v Torontu. Její hra Dobrou noc, Desdemono (dobré ráno, Julie) získala Cenu Generálního guvernéra v kategorii dramatu, Chalmersovu cenu za vynikající drama a Cenu Asociace kanadských spisovatelů. Autorka rovněž získala rovněž cenu Gemini za ztvárnění role ve filmu Where the Spirit Lives (Kde přebývá duch) a byla nominována na cenu Genie za roli ve filmu I’ve Heard the Mermaids Singing (Slyšela jsem zpěv mořských panen). Román Padněte na kolena získal Cenu Commonwealthu za nejlepší prvotinu, cenu CAA Harlequin Literary Award a Cenu Dartmouth Award. Dostal se rovněž do užší nominace na ceny Giller Prize, Trillium Award, cenu nakladatelství Chapters za nejlepší románovou prvotinu a na britskou cenu Orange Prize za nejlepší román ženské autorky.
(text je z internetu)

Kam létají vrány
Ve svém dlouho očekávaném druhém románu se Ann-Marie MacDonaldová vrací do šedesátých let, období naplněného sebevědomým optimismem úspěšného dobývání vesmíru, ale také hrozbou studené války a mezinárodních strategických intrik. Madeleine McCarthyová, na začátku románu devítiletá dívenka nadaná nevšední představivostí a pozorovacím talentem, přijíždí se svou rodinou na leteckou základnu Centralia v Ontariu, kde se zakládá osa tragického příběhu brutálního zločinu lokálního významu, propojeného s neznámými tajemnými silami a zájmy globálního charakteru. MacDonaldová podmanivým způsobem evokuje bolest, zmatek, humor i radost dětství konfrontovaného s nebezpečným a těžko pochopitelným světem dospělých. Kam létají vrány je mistrovskou kronikou novodobé historie Kanady v kontextu klíčových událostí v našem světě, ale především neodolatelným, hluboce přesvědčivým příběhem lidského utrpení, nezdolnosti a hojivé síly lásky. 
(text je z internetu)

BÖCKL Harald

S hausbótem po Irsku
Speciální tipy a podrobné informace vytvořily z této knihy nepostradatelného pomocníka při výběru oblasti dovolené s hausbótem. Současně obsahují popisy plavebních tras a přilehlých regionů s jejich zajímavostmi. Historické zajímavosti, tamní anekdoty a podrobnosti ze stavby a historie plavebních kanálů, přehledné i podrobné mapy jsou rovněž obsahem této knihy. Obsahují i cestovní zprávy a osobní zážitky "hausbótařů", kteří plavbu v těchto regionech již absolvovali a svým osobitým stylem popsali. Množství fotografií přiblíží příslušnou krajinu a její obyvatele z trochu jiné strany.
(text je z internetu)

pondělí 25. září 2017

Dračí křídlo...

... to byl, pokud se dobře pamatuji, anglický název háčkovaného šátku. I jeho rozkres jsem před několika lety našla na internetu a uložila do paměti svého počítače. Musím se přiznat, že v této elektronické "syslírně"  toho mám ještě hodně:-). Letos v lednu jsem "objevila" možnosti pinterestu....a to bych musela žít minimálně tisíc let a pak bych možná stačila všechny nápady a inspirace zrealizovat :-)

Příze Kateřina plus, spotřeba tři klubíčka, háček číslo 4.




Ze zbytku jsem uháčkovala dva ozdobné knoflíky na případné sepnutí. Jeden je velmi zjednodušený návod na střapatou kytičku. Druhý je háčkované kolečko a původně jsem ho chtěla vyplnit obyčejných knoflíkem, ale neměla jsem tak velký, použila jsem tedy záclonový kroužek a mám tak dokonalý kruh a háčkovaný knoflík je velmi lehoučký.  Oba "knoflíky" mají ze zadní strany přišitý knoflík a jeho pomocí se mohou umístit na libovolné místo háčkovaného šátku.



Velikost knoflíku je zvolena tak, aby prošel mezi uháčkovanými sloupky. Na obrázcích je šátek sepnutý, fotografie jsou z mobilu.

Asymetrický háčkovaný šátek

ze tři klubíček příze Kateřina. Rozkres na vzorek jsem měla uložený v počítači delší dobu, dnes už nevím, kde na internetu jsem ho našla. Háčkovala jsem háčkem číslo 4.


Celý šátek jsem chtěla ještě obháčkovat řadou račích sloupků, ale už mi nevystačil materiál. Ze zbytečku jsem uháčkovala ozdobný knoflík na případné sepnutí.

Fotografie je z mobilu:-)

Pletený šátek s pestrobarevným okrajem

Ke zbylému pestrobarevnému klubíčku Kateřiny Plus jsem dokoupila tři jednobarevná klubka Kateřiny. Začínala jsem jednobarevnou přízí ve středu nejdelší strany. Pletla jsem bez návodu stále hladce, přidávala jsem v každé lícové řadě nahozením čtyři oka (po jednom na každém kraji a po jednom z obou stran středového oka). Po vypletení jednobarevných klubíček jsem upletla lem z pestrého klubka.
Při ukončování se mi moc hodilo, že jsem si schovala několik metrů zbylých od pleteného nákrčníku. Došel mi materiál a musela bych rozpárat ukončení a předchozí řadu. Ani nevím, kolik očí jsem ke konci měla na kruhové jehlici - raději jsem to nepočítala:-)


Velikost šátku je určena množstvím použitého materiálu. Pletla jsem na kruhové jehlici číslo 4.


Fotografie jsou z mobilu.

Hnědý pletený nákrčník a nátepníky

s dřevěnými knoflíky jsou z darovaných zbytků silné příze, pletla jsem na dřevěných jehlicích číslo 8 stále hladce.


Nákrčník má asymetrické zapínání, inspirovala jsem se na internetu:-)


Nátepníky jsou můj nápad, knoflíčky jsem našla ve své syslírně:-)

Fotografie jsou z mobilu:-)